V minulém pokračování jsme si uvedli výhody proteinových produktů při trávení a vstřebávání bílkovin a zvláště při konzumaci jejich enormního množství.Co jsou to vlastně proteinové produkty? Jedná se o přípravky v práškové formě, v kterých se bílkovinná složka pohybuje v rozmezí od 50% do zhruba až 80% bílkovin. Mezi tento typ přípravků zahrnujeme i izoláty s koncentrací bílkovin kolem 90%.
Protein Proteiny, neboli bílkoviny, jsou vysokomolekulární přírodní látky s relativní molekulární hmotností 103 až 106 složené z aminokyselin. Proteiny jsou podstatou všech živých organismů. Aminokyseliny jsou v proteinech vzájemně vázány aminoskupinami –NH2 a karboxylovými skupinami –COOH a amidovou vazbou –NH–CO– (amidy), neboli také peptidovou vazbou. Podle počtu aminokyselin, které jsou v molekule takto navázány, rozlišujeme oligopeptidy (2–10 aminokyselin), polypeptidy (11–100) a vlastní bílkoviny - proteiny (více než 100 aminokyselin). |
Samozřejmě tyto přípravky obsahují i sacharidy širokého spektra, ale s minimem sacharózy (řepného cukru). Mezi obsahem sacharidů a obsahem bílkovin v těchto koncentrátech funguje nepřímá úměra. Tuky jsou v nich minimalizovány na většinou zdraví prospěšné nenasycené mastné kyseliny. Nejsou to ovšem žádné syntetické preparáty, ale výroba vychází z přirozených zdrojů bílkovin. Pokud pomineme některé rostlinné zdroje jako je pšeničná bílkovina (kdo okusil, tak již nikdy více), tak se používají v podstatě při jejich výrobě 4 přirozené zdroje bílkovin:
Který z těchto zdrojů je vlastně nejlepší? Většina z vás jistě odpoví, že mléčná syrovátka, která je výchozí surovinou pro výrobu syrovátkových proteinových produktů. Ale pozor, její vzájemný souboj s dalšími třemi soupeři nemusí ve všech parametrech dopadnout zdaleka jednoznačně. Každý z nich má svoje silné, ale i stinné stránky. Podívejme se na všechny tyto zdroje podrobněji.
Mléčná syrovátka se nejdříve usuší a ze sušeného produktu se složitými výrobními postupy (většinou ultrafiltrací) získává syrovátkový proteinový produkt. Na tomto místě bych rád upozornil na velmi rozšířený omyl a tím je záměna sušené syrovátky za WPC. Objasněme si tedy zásadní rozdíly. Sušená syrovátka má v průměru 69% mléčného cukru (laktózy) a pouze 15% bílkovin. Naopak WPC má hodnoty zhruba obrácené, v průměru minimálně 65% bílkovin a 11% sacharidů (mléčného cukru - laktózy). Často tedy ti, kteří se domnívají, že koupili za velmi slušnou cenu proteinový koncentrát, jsou bohužel na omylu, získali tím nejvýše nekvalitní gainer, který jim může pouze způsobit trávicí potíže. Výroba WPC je 4 až 5 krát dražší než sušené syrovátky.
A jaké jsou přednosti WPC?
Má WPC nějaké zápory?
V podstatě jenom jeden – nemá antikatabolické účinky, tedy nebrzdí odbourávání svalové hmoty, není schopen dodávat svalům potřebné aminokyseliny po dobu několika hodin.
Kasein, v zásadě bílkovina tvarohu. Je to v podstatě takový „sourozenec“ syrovátkové bílkoviny, protože oba se vyrábějí z téhož zdroje – tedy mléka. Ale snad neexistují dva „sourozenci“ , kteří by se tak lišili svými vlastnostmi jako tito dva!
Doslova přesycenost tvarohem kulturistů všech výkonnostních úrovní před rokem 1989 vedla následně k averzi k tomuto zdroji bílkovin. Navíc kasein byl považován po řadu let za nekvalitní zdroj bílkovin. Dnes je již všemu jinak. Přelomová francouzská studie z roku 1997 prokázala kvality kaseinu jako nejlepšího zdroje bílkovin pro ochranu svalové hmoty před katabolismem.
Má zcela opačné vlastnosti než syrovátková bílkovina, protože nejvýrazněji ze všech bílkovin tlumí svalový rozklad (zvláště v období nočního „hladovění“). Procesy jeho trávení a vstřebávání probíhají velmi pomalu a tím je zajištěn stálý přísun aminokyselin do svalu. Z toho ovšem vyplývá, že se oba tyto zdroje ideálně doplňují. Pokud chceme zajistit vysokou hladinu aminokyselin pro regeneraci svalů po dobu 5 až 7 hodin a tím docílit antikatabolického efektu, použijeme tedy protein s obsahem kaseinu. Kasein označujeme také jako „pomalý“ protein.
Sója, dlouho považovaná za „outsidera“ mezi zmíněnými zdroji bílkovin … ale neprávem. Její kvality jsou doceňovány až v posledních letech a to se projevuje i jejím zařazením jako součástí řady proteinových produktů.
Již samotná surovina – sojové boby – obsahuje enormních 40% vysoce hodnotných bílkovin s úplným aminokyselinovým spektrem, v kterém dominuje arginin (hit posledních let jako producent oxidu dusíku) a glutamin (podpora imunity, vylučování růstového hormonu a akumulace svalového glykogenu). Je specifická obsahem isoflavonů (rostlinných estrogenů), které potlačují záněty a bolestivost svalů. Sója má velmi pozitivní účinky na prevenci kardiovaskulárních chorob a snižování hladiny cholesterolu.
Arginin Arginin patří mezi tzv. semiesenciální aminokyseliny. Za určitých okolností (období růstu, rekonvalescence, selhání ledvin) vzniká jejich nedostatek a díky zvýšené potřebě si je organismus nestíhá tvořit sám. Aminokyselina arginin je součástí ornitinového cyklu, ve kterém je syntetizována močovina. Dále je výchozím metabolitem pro syntézu oxidu dusnatého, což je kromě jiného také tkáňový hormon způsobující vazodilataci (rozšíření cév). Podílí se také na biosyntéze kreatinu. |
Glutamin Glutamin je neesenciální aminokyselina (organismus tyto aminokyseliny potřebuje, ale dokáže si je vytvořit sám). Je jednou z dvaceti aminokyselin, které se při translaci (proces syntézy bílkovin) zabudovávají do nově vzniklých bílkovin. Velice důležitou úlohu má také při udržování dusíkové rovnováhy v organismu. Tvorba glutaminu je také hlavním procesem, kterým se odstraňuje amoniak z tkáně mozku - při zvýšené hladině amoniaku dojde k vyčerpání glutamátu - důsledkem je pokles syntézy ATP, nedostatek energie v nervové buňce a neurologické příznaky, které otravu amoniakem doprovázejí. |
Soja je jakousi stálicí mezi zdroji bílkovin a jeho obliba se nijak nemění. Zvláště mezi těmi, kteří hledají laciný zdroj bílkovin, je sušený vaječný bílek se svými téměř 80% bílkovin bezkonkurenční, ale ta chuť…… Jeho aminokyselinové spektrum je vyvážené, ale ničím nevyniká. Rychlost trávení a vstřebávání je relativně pomalá a tím zaujímá druhé místo za kaseinem, spíše se řadí k „pomalým“ proteinům. Je tedy vhodnou součástí proteinů s prodlouženým účinkem.
Vaječný albumin neboli protein vaječného bílku. Vaječný albumin je již přes třicet let považován za standart při hodnocení kvality bílkovin, díky svému velmi dobrému aminokyselinovému profilu, kde vyniká vysoký obsah sirných aminokyselin. V současné době se vaječný albumin používá díky své nepříliš pozitivní chuti hlavně do proteinových směsí.
Znát zdroj, ze kterého právě ten náš protein pochází, je důležité. Proteinové produkty můžeme tak docela jednoduše rozdělovat a v obrovské nabídce produktů se dobře orientovat. Co je ale pro uživatele ještě důležitější? Umět podle tohoto rozdělení vybrat ten správný protein pro opravdu efektivní trénink. Ne příliš dobrá volba nám k cílenému výsledku nemusí zcela ideálně dopomoci a ke všemu nám může pěkně zatočit se zažíváním a trávením jak během, tak i po tréninku.
V tom, kdy jaký protein zvolit, vám uděláme jasno v příštím díle seriálu. Nabídneme neocenitelné rady, jaký protein je pro váš trénink nejvhodnější a opět uděláme téma proteinů více přehledným. |
Související články: