Bílkoviny - úvodní info I.díl

Bílkoviny řadíme mezi základní a rozhodující živiny – a jsou zcela nepostradatelné. Zatímco tuky se v těle mohou tvořit ze sacharidů a sacharidy z bílkovin, tvorba vlastních bílkovin je závislá výhradně na jejich příjmu potravou. Jsou hlavní stavební jednotkou orgánů a svalstva, součástí hormonů, transportních složek, enzymů a protilátek. Zdrojem energie se stávají pouze za mimořádných situací.

Bílkoviny se skládají z aminokyselin, tedy chemických sloučenin obsahující aminoskupinu ( NH 2 ) a karboxylovou skupinu ( COOH ). V bílkovinách se ovšem nachází pouze 20 různých aminokyselin! Ale různých bílkovin jsou tisíce. Vždyť právě bílkoviny vytvářejí tu nesmírnou pestrost a různorodost života na naší planetě. Jak je tedy možné, že při tak malém počtu aminokyselin z kterých se bílkoviny skládají, existuje tak obrovský počet bílkovin? Odpověď je jednoduchá: aminokyseliny se v bílkovinách opakují a každá změna pořadí ( stačí prohodit pořadí pouze dvou aminokyselin ) vytvoří jinou bílkovinu – tím je vysvětlena ta obrovská variabilita. 
Ale obraťme svojí pozornost ještě na samotné aminokyseliny, z kterých se bílkoviny skládají. Jejich spektrum a množství jsou rozhodující pro kvalitu výsledné bílkoviny a význam pro lidskou výživu. Z tohoto hlediska děláme aminokyseliny na:

• esenciální (nezbytné), ty musí být všechny dodány stravou, protože organismus si je při jejich nedostatku nedokáže vytvořit z jiných aminokyselin. Je jich celkem osm.
• semiesenciální, ty si organismus nedokáže za určitých okolností (období růstu a vývoje, mimořádná tělesná zátěž) vytvořit v dostatečném množství a musí být dodány stravou. Jsou pouze dvě (histidin, arginin).
• neesenciální (postradatelné), pokud ty ve zdroji bílkovin chybějí, tak se je organismus dokáže přetvořit z jiných aminokyselin.

A praktický význam tohoto dělení v kulturistice?

Bílkoviny, které mají ve své struktuře všechny esenciální aminokyseliny a navíc v dostatečném množství , jsou tak zvaně plnohodnotné – tedy ideální jako zdroj pro tvorbu svalové hmoty. Jsou to v podstatě všechny živočišné ( kromě kolagenu ) a z rostlinných pouze sója. Pokud ovšem chybí v bílkovině jedna, jediná esenciální aminokyselina, tak takové označujeme jako neplnohodnotné, ( všechny rostlinné kromě sóji ), pro úplnost musíme dodat, že neplnohodnotné mohou být i bílkoviny, které mají sice všechny esenciální aminokyseliny, ale některou z nich v minimálním množství – to je tak zvaná limitní aminokyselina. Totiž pro tvorbu svalové hmoty ( proteosyntézu ) musí být přítomny všechny potřebné aminokyseliny najednou a v dostatečném množství, Jakmile se nedostává jedna, jediná esenciální aminokyselina – tvorba svalové hmoty se zastavuje! A všechny ostatní aminokyseliny přijdou v podstatě vniveč …… a nejenom to, představují zbytečnou zátěž pro organismus, protože se musí odbourat. 

Co je přiměřené a potřebné množství bílkovin pro sportovce, zvláště kulturisty?

To je otázka, na kterou neexistuje přesná a jednoznačná odpověď, protože je ovlivněna mnoha faktory. Potřeba kolísá od minimálního množství u pohybově neaktivních lidí, až po jeho několikanásobek u kulturistů a jiných silových sportovců. Přesto Vám dávám k dispozici tabulku, podle které si můžete velmi zhruba určit optimální příjem bílkovin.

Z tabulky jasně vyplývá, že největší problém s hrazením potřebného množství bílkovin bude mít poslední skupina, do které patří i kulturisté, vždyť 80 kg kulturista by měl přijmout cca 200 gramů „čistých“ bílkovin – a to je opravdu mnoho na to, aby toto množství mohl hradit pomocí přirozených zdrojů. Existuje řešení? Ano, tím jsou …… proteinové produkty, (podrobný popis uvedeme v příštích dílech ) které umožní přijmout až několikanásobek bílkovin oproti běžné stravě.

Související články:

SACHARIDY a jejich praktické využití

Sleduj nás i na sociálních sítích: