Každý živý organismus, potřebuje ke své existenci určité množství energie. Všem jsou jistě známy 3 základní makroživiny, z kterých získává energii lidské tělo: Sacharidy, tuky, bílkoviny.
Aby však mohly být tyto živiny použity jako palivo pro tělo, musí být dále štěpeny na menší molekuly až do finální makroergní sloučeninu ATP (adenosintrifosfát), která slouží jako univerzální zdroj energie a je nutná pro svalovou práci. Na základě přítomnosti kyslíku, pak rozeznáváme dva děje, kterými je ATP vytvářen.
✅ Anaerobní děj = bez přístupu kyslíku
✅ Aerobní děj = za přítomnosti kyslíku.
Tyto informace nám zatím postačí k tomu, abychom se mohli podívat na jednotlivé energetické systémy, které se aktivují dle délky a intenzity sportovního výkonu a také na trénovanosti jedince.
✅ ATP-CP neboli fosfagenový systém
✅ Glykolytický systém (anaerobní)
✅ Oxidativní systém (aerobní)
ATP – CP systém, někdy zvaný fosfagenový systém, je aktivován na začátku všech sportovních aktivit, bez ohledu na intenzitu. Samotný ATP je k dispozici okamžitě, jelikož malé množství je uložené v buňkách, nicméně tyto zásoby se vyčerpají po dobu 1-3 sekund. Na řadu pak přichází kreatinfosfát (CP), který se s ATP sloučí a prodlouží svalovou práci na 5-6 sekund. Čistě ATP-CP systém je využit při krátkodobých výkonech, například při vzpírání, dřepu s osou či vrhu koulí, kdy je potřeba krátkodobá, zároveň maximální energie pro daný cvik. Tento systém funguje bez přítomnosti kyslíku (anaerobně) i bez vzniku laktátu.
Při déle trvajícím výkonu, se CP nestíhá regenerovat a jeho podíl klesá. Nicméně po skončení sportovního výkonu se zásoby CP ve svalech rychle obnovují, zcela se obnoví již za 2-3 minuty.
ATP-CP systém můžeme trénovat pomocí krátkodobých, vysoce intenzivních cviků (např. dřepy s velkou zátěží a nízkým počtem opakováním).
Pokud sportovní aktivita trvá delší dobu (cca 1 min), nastupuje další výkonný systém – glykolytický. Ten se aktivuje jen s menším zpožděním po ATP-CP a za pouhých cca 6 sekund mají oba stejný podíl v energetickém metabolismu. K obnově ATP je nyní kromě kreatinfosfátu využívána i glukóza. Kdo někdy zkoušel běžet 400 metrů naplno či si dal maximální počet opakování na kliky, poznal, jaké je to cvičit glykolytický systém téměř na maximum. Zkrátka to bolí. Glukóza se v těle nejprve odbourává na pyruvát, který je pak za anaerobních podmínek odbouráván na laktát, který způsobuje to nepříjemné pálení svalů.
Oxidativní (aerobní) systém dominuje při výkonech delších cca 60-70 s. Jedná se o jediný energetický systém, který ke svému fungování vyžaduje kyslík, dochází totiž k oxidaci glukózy. U vytrvalostních sportů jako je například cyklistika, delší běh či triatlon je potřeba velká aerobní kapacita, stejné tomu je i u týmových sportů jako je například fotbal či hokej. Oxidativní systém velmi dobře reaguje na pravidelnost tréninku, udává se, že díky pravidelnému tréninku můžete zvýšit svoji kapacitu aerobního metabolismu až o 240 %. Výhoda aerobního systému je vysoká efektivita zisku energie, navíc laktát se v průběhu výkonu stačí odbourávat. Tento systém sice nějakou dobu trvá, než se naplno rozběhne, jedná se ale nejspolehlivější a nejvyužitelnější energetický systém.
Při dlouhých vytrvalostních sportovních výkonech je ze začátku využívána aerobní glykolýza, a tedy substrát glukóza (ze svalového glykogenu). Po cca 20 minutách se zapojí lipolýza a následně β – oxidace, kde hlavním substrátem k zisku energie jsou tuky. Trvá-li sportovní aktivita více než 90 minut, začnou být k výrobě energie využity i aminokyseliny.
Zdroj: Fuel Sources (2020)
Všechny energetické systémy se však vzájemné prolínají a jejich délka a dominance se mění dle intenzity sportovní zátěže a trénovanosti sportovce.
ATP nelze v těle shromažďovat a vytvářet si zásoby na pozdější horší časy. ATP je okamžitým zdrojem energie pro pracující svaly a tím pádem je pro svalovou kontrakci naprosto nezbytný. Naše tělo má kreatinu málo, kvalita svalového výkonu se v důsledku omezené schopnosti regenerace ATP snižuje, nastává předčasné vyčerpání, snižuje se intenzita tréninku a naše výkonnost během zatížení klesá.
K tvorbě ATP napomáhá kreatin. Přínos suplementace kreatinu je jasný a nutno podotknout, že praxí ověřený. Zvyšuje se svalová síla a objem, zlepšuje se regenerace a do jisté míry i svalová vytrvalost.
Zdroj: Simona Horáčková
Mohlo by vás zajímat:
Zažíváte po cvičení bolest svalů, která vás týrá i druhý den? Může otužování efektivně zmírňovat bolesti a napětí po extrémní fyzické aktivitě? Jaké jsou další výhody otužování a jak s otužováním začít? To vše se dozvíte v našem článku!
Saunování je u nás stále populárnější. Do svých služeb ho zařazují i větší fitness centra a dost možná už ani neexistuje okres, ve kterém by sauna zatím nebyla. Je sauna ale to pravé, co byste v případě potřeby regenerace měli využít? To vše se dozvíte v našem článku.