Mléko a mléčné výrobky se během několika posledních let dostaly z pozice oblíbené svačiny a v jídelníčku kulturisty nepostradatelné potraviny až na samotný okraj, kterým mnoho lidí opovrhuje. Proč? Mléko podle některých tvrzení zahleňuje, odvápňuje a v neposlední řadě také zpomaluje metabolismus, a proto je vhodné se mu co nejvíce vyhýbat. Jak je to ale ve skutečnosti? Je na těchto mýtech něco pravdivého? Na to se podíváme v našem dnešním článku.
Abyste vůbec dokázali pochopit, zda mléko obsahuje nějaké škodlivé látky, je vhodné si blíže představit, z čeho všeho je vlastně tvořeno. V průměru až 87% celého mléka tvoří voda a zbylých 13% připadá na sušinu, která je kombinací tuku (zhruba 4% mléka), bílkovin (3,4%), laktózy (4,7%) a anorganických látek, na které připadá zbývající část, tedy 0,9%. Anorganické látky pak zahrnují celou řadu vitamínů a minerálních látek, z nichž za zmínku stojí především vápník, vitamín D, fosfor, draslík a vitamíny skupiny B. Jak tedy vidíte, žádná problematická surovina, která by budila extrémně kontroverzní dojmy, se v mléko nevyskytuje a většinou bývá tendence všechnu vinu shazovat na laktózu, tedy mléčný cukr.
Velmi diskutovaným tématem posledních let je laktózová intolerance. To je problém, který rozhodně není dobré brát na lehkou váhu, ale zároveň je nutné ho správně interpretovat. Procento lidí v populaci, kteří laktózu nesmí konzumovat, se liší v závislosti na geografických podmínkách - zatímco v Asii laktózu nesnese až 98% obyvatel, v Česku se toto číslo pohybuje podle dostupných údajů1 zhruba kolem 20%. To tedy znamená, že každý pátý člověk může po konzumaci zaznamenat trávicí obtíže jako je nevolnost, zvracení nebo průjem. A v takovém případě je rozhodně na místě zpozornět.
Je vám špatně, když vypijete trošku kávy s mlékem, kakao nebo jen nějaký mléčný výrobek? Jestli ano, rozhodně byste měli zpozornět, laktózu z jídelníčku vyřadit a ideálně i navštívit lékaře, který je pomocí různých vyšetření schopen laktózovou intoleranci odhalit. Jestli ale žádný negativní efekt na svém trávení nepozorujete, proč se laktózy vzdávat? Zvlášť, když vědecké studie mluví jasně a potvrzují, že mléko nezahleňuje2, neodvápňuje3 a dokonce ani nijak neovlivňuje hormonální rovnováhu4, jak si můžete přečíst v našem samostatném článku o laktóze.
Když už víte, z čeho přesně se mléko skládá, mělo by vám být nejspíš jasné, že neexistuje mechanismus, jakým by laktóza, eventuelně jiná složka mléka dokázala zpomalovat metabolismus. Konkrétně laktóza je podle odborných prací5 štěpena v luminální membráně enterocytů pomocí enzymu zvaného laktáza na glukózu a galaktózu a stejně bezproblémově se štěpí i bílkoviny. Digesce tuků je pak o něco složitější, ale přesto ani odborníci nenachází korelaci mezi metabolismem mléčného tuku a zpomalováním trávení.
Ale pokud by vás toto téma přeci jen zajímalo podrobněji, rozhodně se podívejte na video z našeho YouTube kanálu, kde si Jirka Vacek přizval na pomoc odborníka na výživu Petra Havlíčka a toto téma do detailu rozebrali.
No a to by od nás bylo pro tento článek všechno. Na závěr zbývá snad jen ještě jednou připomenout, že pokud pro vás pití mléka a konzumace mléčných výrobků nepředstavuje původce trávicích potíží, není důvod s ním přestávat.
Zdroj: Miroslav Dvořák
Mohlo by vás zajímat:
Bílkoviny jsou v lidské výživě naprosto nepostradatelné a mají velké množství potenciálních benefitů pro lidské zdraví, celkovou vitalitu a v neposlední řadě i budování svalové hmoty či redukci nadbytečného tuku. Dnes se dozvíte, jak probíhá jejich metabolismus, kolik bílkovin jíst a kde všude je najdete.
Jen těžko byste hledali kontroverznější složku potravy než umělá sladidla. A není se čemu divit, protože jejich vlastnosti jsou velmi dobré a obsahují mnohem méně kalorií, nebo žádné. Neměli bychom se ale umělých sladidel bát? Mají nějaká negativa přímo ohrožující naše zdraví?
Sleduj nás i na sociálních sítích:
Zdroj:
1) https://is.muni.cz/th/mdm09/Bakalarska_prace.pdf
2) https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/8452377/
3) https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/07315724.2009.10719808
4) https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24663163/
5) https://is.muni.cz/th/p5jby/Bakalarska_prace.txt