Můj účet
Přihlášení
Můj účet
Hodně muziky za téměř nula kalorií. To je nejspíš jeden z největších důvodů, proč se umělá sladidla stala natolik rozšířená. Existuje mnoho typů sladidel, my si však v tomto příspěvku představíme ty nejpoužívanější.
Zřejmě nejstarší a nejpoužívanější umělé sladidlo na trhu. Je asi 300-400x sladší než sacharóza a jeho využití je velmi široké, přes sladké potraviny, nápoje až po zubní pasty. Jeho nevýhodou je často nepříjemná nahořklá pachuť (tzv. koncový ocásek), proto se také často používá v kombinaci s aspartamem. Na základě studií ze 70. let byla bezpečnost sacharinu zpochybňována a v některých zemích bylo dokonce použití tohoto sladidla zakázáno. Další výzkumy však možné nežádoucí účinky sacharinu vyvrátily a dle nejnovějších vědeckých poznatků, se sacharin řadí mezi bezpečná sladidla. Výrobci v oblibě používají toto sladidlo z důvodu jeho dobré stability a trvanlivosti.
Jeho objevení v roce 1965 bylo zcela náhodné, a to při hledání léku na žaludeční vředy. Jako sladidlo byl aspartam schválen v roce 1974. Je cca 200x sladší než sacharóza (klasický cukr) a nezpůsobuje vedlejší pachuť, která je u některých typů sladidel charakteristická. I když je energetická hodnota aspartamu 4 kcal (17 kJ)/g, díky jeho vysoké sladivosti se používá pouze v malých množstvích, a tedy jeho energetická hodnota je téměř zanedbatelná.
Aspartam je stále velmi kontroverzní z hlediska jeho bezpečnosti a na internetu kolují různé domněnky o jeho škodlivosti. Nicméně dle FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) se jedná o jednu z nejvíce otestovaných přídatných látek a jeho nezávadnost byla prokázána i u různých skupin lidí. Také EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) při důkladném prozkoumání označila aspartam za bezpečný. Jediná výjimka, u které se použití aspartamu nedoporučuje, jsou lidé trpící fenylketonurií. Jeden z metabolitů aspartamu v lidském těle je právě aminokyselina fenylalanin, kterou lidé s fenylketonurií nedokážou zpracovat. Aspartam je při vyšších teplotách nestabilní a ztrácí svoji sladkou chuť, proto se nepoužívá na pečení ani v potravinách, které se musí ohřívat. Nejčastěji ho najdeme v light nápojích, žvýkačkách, pudincích, dezertech, zmrzlinách a dalších cukrovinek.
Stejně jako aspartam (a jiná sladidla) byl cyklamát objeven náhodně. Dřív se prodával jako stolní sladidlo pro diabetiky, dnes ho najdeme v nealkoholických nápojích, pečivu, cukrovinkách nebo konzervách. Cyklamát se řadí mezi nejméně sladké umělá sladidlo, je totiž jen 30-50x sladší než sacharóza. Pro většinu lidí má toto sladidlo nepříjemnou pachuť, která ale není tak výrazná jako například u sacharinu. Jelikož je tepelně stabilní a cenově velmi dostupný, má ho řada výrobců často v oblibě. Vyskytla se řada studií na pokusných zvířatech, poukazují na možnou toxicitu a karcinogenní účinky. Z tohoto důvodu bylo od roku 1969 použití cyklamátu v USA zakázáno. Přestože další studie nepotvrdily karcinogenní účinky cyklamátu a jako sladidlo je ve více než 55 zemí (včetně ČR) schváleno, je použití cyklamátu při výrobě potravin v USA nadále zakázáné.
Acesulfam K je asi 200x sladší než sacharóza a jelikož má jemně nahořklou chuť, často se kombinuje s dalšími sladidly. Pro jeho odolnost vůči vysokým teplotám se používá hlavně v pekařském průmyslu. Jedná se o bezkalorické sladidlo, jelikož se rychle absorbuje i vylučuje kompletně v nezměněné podobě ven močí. Podobně jako jiná sladidla i acesulfam K byl řadou jedinců i organizací zpochybňován, nicméně doposud nebyly zjištěny žádné škodlivé účinky a je tedy acesulfam K na seznamu bezpečných sladidel.
Sukralóza je až 600x sladší než sacharóza a stejně tak jako acefulfam K je vysoce stabilní proti teplotě, a i
v širokém rozpětí pH. V oblibě je používána nejen při vaření a pečení, ale i při výrobě cukrovinek nebo nealkoholických nápojů. I když byla objevena v roce 1976, použití sukralózy v Evropě bylo schváleno až v roce 2004. Nezávadnost sukralózy byla prokázána mnoha studiemi, které nezjistily žádné toxické ani karcinogenní účinky. Animální studie však spojují sukralózu s negativními účinky na střevní mikrobiom, nicméně je potřeba další řada studií.
Název méně známý, ale jedná se o velmi používané sladidlo, jež je cca 8000 x sladší než sacharóza. Vzhledem k takto vysoké sladivosti se do potravin přidává pouze v malém množství. Neotam je chemicky podobný aspartamu, skládá se ze stejných aminokyselin, nicméně je organismem odlišně štěpen a nedochází ke vzniku fenylalaninu. Často se přidává do nápojů, žvýkaček, výrobků určených pro diabetiky nebo i do sportovní výživy. Od roku 2002 je schválen jako bezpečné sladidlo a zvýrazňovač chuti pro použití ve všech potravinách s výjimkou masa.
Další oblíbenou alternativou cukru jsou cukerné alkoholy. Několik z nich se přirozeně vyskytuje v ovoci a zelenině, většina se však průmyslově zpracovává z jiných cukrů. Na rozdíl od výše zmíněných sladidel, cukerné alkoholy nějaké kalorie obsahují, ale stále mnohem méně než samotná sacharóza. Největší nevýhodou cukerných alkoholů je, že při větším množstvím mohou způsobovat nadýmaní, bolesti břicha nebo projímavé účinky. Při rozumné konzumaci se však považují za bezpečné. Existuje několik typů cukerných alkoholů lišící se jak chutí, obsahem kalorií, tak glykemickým indexem. Mezi nejpoužívanější patří xylitol (neboli březový cukr), erythritol, sorbitol a maltitol.
Steviol-glykosidy se získávají z rostliny Stevia rabaudia mající svůj původ v Jižní Americe. Právě výtažek z listů se poté déle zpracovává a využívá se jako náhradní sladidlo, jež má až 300x větší sladivost než běžný cukr a
prakticky nulovou energetickou hodnotu. Schválení steviol-glykosidů jako sladidel bylo dlouho diskutováno a zkoumáno. Studie však neprokázaly žádné karcinogenní ani toxické účinky ani nebyly pozorovány žádné alergické reakce. Od roku 2011 jsou tak steviol-glykosidy na seznamu schválených přídatných látek. Přijatelný denní příjem je stanovený na 4 mg/kg tělesné hmotnosti. Je třeba zmínit, že použití čerstvých či sušených listů pro výrobu potravin není zatím v EU povoleno.
Zdravý Den Sladidlo PrášekSladidlo z rostliny Stévie je vhodné jako náhrada cukru a umělých sladidel při pečení, smažení, vaření a slazení čaje, kávy a jiných teplých nebo studených nápojů a dalších jídel. Lze ho použít i při zavařování ovoce nebo zeleniny. Vzhledem k nulové kalorické hodnotě je vhodné pro každodenní použití.
Pokud byste se rádi dozvěděli o sladidlech více, třeba jejich vliv na střevni mikrobiom, podívejte se na naše video:
Mohlo by vás zajímat:
Která umělá sladidla jsou škodlivá?Jen těžko byste hledali kontroverznější složku potravy než umělá sladidla. A není se čemu divit, protože jejich vlastnosti jsou velmi dobré a obsahují mnohem méně kalorií, nebo žádné. Neměli bychom se ale umělých sladidel bát? Mají nějaká negativa přímo ohrožující naše zdraví?
Pečivo v dietě při hubnutí. Pšenice kam se podíváš. Proč nejíst suché vločky?Jaké je nejdietnější a nízkokalorické pečivo, abyste ho mohli jíst při hubnutí? Odborník na výživu Petr Havlíček vás vyvrátí z omylu, že to není to, na co byste měli koukat při jeho koupi.
Sleduj nás i na sociálních sítích: 
