Řekněme si na rovinu, kdo by si čas od času nechtěl dopřát nějakou sladkost, upéct si koláč, dát si palačinky ke snídani či si zkrátka osladit život. Na druhou stranu všude na nás vyskakují články, jak je klasický bílý cukr jed, že může téměř za všechna onemocnění a v nejlepším případě bychom cukr měli nadobro odstranit ze svého jídelníčku. Mnoho lidí pak hledá „zdravější varianty cukru“, které vypadají mnohem příznivěji pro naše zdraví, štíhlou linii, a dokonce slibují i další benefity.
Hned na začátku je však potřeba připomenout, že v rozumné míře ani obyčejný cukr není žádným zlem. Většina onemocnění s ním spojená je z důvodu konzumace nadměrného množství, často v kombinaci s nasycenými tuky a celkovou špatnou životosprávou. Pokud jste aktivní jedinec a dbáte na kvalitu, pestrost a vyváženost vašeho jídelníčku, jistě se nemusíte přiměřené konzumace cukru obávat. Každopádně je dobré o jeho příjmu přemýšlet.
Na trhu můžeme najít různé přírodní alternativy obyčejného slazení. Některé, ač mnohdy slibují zázraky, se svými hodnotami takřka vyrovnávají rafinovanému cukru. Proto bychom je měli brát spíše jako chuťové zpestření našeho jídelníčku než jako zdravější variantu. Nicméně existují i opravdu zdravější varianty, jak sladit. Pojďme si je tedy níže rozebrat.
Jistě jste se setkali s názorem, že med je přírodní a tudíž zdravější, plus obsahuje širokou škálu vitamínů. Nicméně pokud se podíváme na složení medu, z cca 80 % obsahuje glukózu a fruktózu, což se zas tak moc nemění od složení rafinovaného cukru (sacharóza = glukóza + fruktóza). Zbytek procent u medu tvoří voda a ve stopovém množstvím vitaminy, minerální a antioxidačních látky. Zároveň při vysokých teplotách o tyto prospěšné látky přicházíme. Med má ovšem nezaměnitelnou chuť a jedna lžička do čaje jistě není problém.
Pokud porovnáme třtinový a klasický bílý cukr, liší se převážně způsobem výroby. Třtinový cukr se vyrábí z cukrové třtiny, zatímco klasický bílý cukr z cukrové řepy. Malé množství melasy způsobuje hnědé zbarvení třtinového cukru, jinak výživovými i kalorickými hodnotami se takřka neliší. Třtinový cukr má pro mnohé zajímavější chuť, která je lehce karamelová, která bývá často vítaná do pečení. Chuť by ale měla být jediný důvod, proč zvolit tento typ cukr namísto klasického, o zdravější variantě mluvit nemůžeme.
Třtinový cukr s nezaměnitelnou přírodní vůní po ovoci, jablku a medu. Chutná karamelově, ovocně a jeho využití v kuchyni je stejné jako u cukru běžného.
Datle patří mezi nejsladší ovoce vůbec s obsahem cca 60 % cukru, převážně glukózy. Proto veškeré raw dortíky, tyčinky a recepty bez přidaného cukru, kde na prvním místě jsou datle, nemůžeme považovat za zdravější či méně kalorické. Stejně tak datlový sirup, který je vyroben z datlí a vody, jako náhražka cukru není lepší volba. Na druhou stranu taková raw datlová tyčinka na túru či před sportovním výkonem poslouží jako dobrý a rychlý zdroj energie.
Datlový sirup se hodí na studenou i teplou kuchyni. Nechte jej vyniknout nejlépe s neutrálními pokrmy, jako je tofu krém, bílý jogurt, tvaroh. Hodí se na ovesnou nebo jinou snídaňovou kaši, palačinky, ale i na doslazení obilné kávy.
K takovým klasickým palačinkám na americký způsob jedině javorový sirup. A proč taky ne, ale! I když obsahuje malé množství vitamínů a minerálních látek, ani javorový sirup by neměl dostat nálepku zdravější varianty cukru. V jeho složení se opět nachází značné množství cukru (cca 67 %), převážné sacharóza a malé množství fruktózy a glukózy, tudíž i jeho konzumace by měla být umírněná.
Kokosový cukr má o něco nižší glykemický index než obyčejný cukr, čemuž vděčí převážně obsahem inulinu. Významnější procento (cca 87 %) ale není zase nic jiného než cukr, konkrétně sacharóza. Kokosový cukr má pro mnohé velmi zajímavou chuť, nicméně je dražší než jiné varianty a také kvůli jeho nižší sladivosti ho nejspíš spotřebujete více.
Vyrábí se z kokosové mízy, což je světlá sladká tekutina, která po naříznutí vytéká z květu, několik hodin se vaří, aby zhoustla a zkaramelizovala. Následně se suší a vznikají drobné hnědé krystalky. V této formě kokosový cukr najdete nejčastěji. Sladí jemně a chutná po karamelu. Výborný na sladké pečení v troubě.
Agávový sirup je z více jak poloviny tvořen fruktózou, díky tomu má poměrně nízký glykemický index (cca 20) a dlouho byl považován za vhodnou variantu slazení, především i pro diabetiky. Je ale třeba být na pozoru, jelikož je nadměrná konzumace fruktózy spojována s řadou onemocnění. Zejména se při zvýšené konzumaci fruktózy mnohem lépe ukládá tuková tkáň, zvyšuje podíl tuku v krvi a může dojít až k ztučňování jater. To se samozřejmě umocňuje v kombinaci se sedavým způsobem života a celkově nezdravým životním stylem. Příjem agáve sirupu proto není nejideálnější volbou a jestli chcete sladit, doporučujeme spíše sáhnout po jiné variantě.
Agávový sirup je velmi sladký, nejsladší ze všech sirupů, dokonce sladší než med a cukr. Hodí se pro studenou i teplou kuchyni. Výborný je do kaší, koktejlů, nákypů, při pečení, na výrobu džemů. Pár lžiček nařeďte vodou a vykouzlíte s ním parádní domácí limonádu.
Výše zmíněná přírodní sladidla se svým složením až tak moc nelišila (vždy převažoval v různé formě cukr). Čekankový sirup je svým složením unikátní, jelikož obsahuje min. 91 % extrakt z kořene čekanky, dále zvlhčující látku glycerol, karamel (který dodá barvu) a sukralózu (která dosladí). Jak můžeme ze složení vidět, nejedná se čistě o přírodní produkt, nicméně díky vysokému obsahu vlákniny (inulinu) má čekankový sirup celkem nízký glykemický index a podíl cukru je méně než 5 %. V porovnání s ostatními přírodními sladidly má o 45 % méně kalorií a až o 95 % méně cukru. To dostává čekankový sirup na pomyslnou první příčku v kategorii slazení. I s tímto sladidlem by se to však nemělo přehánět, zvlášť kvůli zmíněnému vysokému obsahu inulinu, který může u citlivých lidí způsobit trávicí obtíže.
Zcela jedinečné přírodní sladidlo téměř bez kalorií, vyráběné z kořene čekanky. Tekutá čekanková vláknina ke slazení pokrmů a nápojů. Oslaďte si s ní život a přidejte do kaše ke snídani nebo pár kapek do čaje nebo kávy.
Stále více oblíbené přírodní sladidlo, získávané z listů Stévie sladké. Sladivost se udává až 300x větší v porovnání s běžným cukrem. Stévie neobsahuje žádné kalorie a nezvyšuje ani hladinu krevního cukru. Ne každému ovšem slazení stévií sedne, zvláštně u některých výrobků může zanechávat nepříjemný nahořklý ocásek. Použití stévie, respektive jejího extraktu, jako sladidla je bezpečné, a dokonce je spojována i s dalšími benefity.
Sladidlo vhodné jako náhrada cukru a umělých sladidel při pečení, smažení, vaření a slazení čaje, kávy a jiných teplých nebo studených nápojů a dalších jídel. Lze ho použít i při zavařování ovoce nebo zeleniny. Vzhledem k nulové kalorické hodnotě je vhodné pro každodenní použití.
Mezi přírodní sladidla patří také xylitol, též nazývaný jako březový cukr nebo dřevný cukr. Xylitol se vyrábí extrakcí převážně z břízy, ale i malin, švestek či kukuřice. Jeho sladivost i struktura je téměř stejná jako obyčejný cukr s tím rozdílem, že obsahuje přibližně o 40 % méně energie. Xylitol také působí preventivně proti vzniku zubního kazu, to je jeden z dalších důvodů, proč se hojně používá zejména při výrobě žvýkaček a dalších sladkostí. Udává se, že ve větších dávkách může mít projímavé účinky, nicméně v běžném množství je pro člověka bezpečný.
Má stejnou sladivost jako běžný cukr a je tak vhodný jako ideální náhrada klasického bílého cukru a umělých sladidel. Má nízký glykemický index (GI 8-12).
Erythritol se řadí mezi cukerné alkoholy (polyoly), které se běžně vyskytují v několika druzích ovoce, zeleniny, houbách nebo ve fermentovaných potravinách. Vyrábí se přirozenou fermentací glukózy za přítomnosti mikroorganismů. Toto sladidlo se může pyšnit jak relativně vysokou sladivostí, nízkým glykemickým indexem, tak nulovou energetickou hodnotou. Velká část erythritolu je totiž z našeho těla vyloučena v moči. Také nejsou udávány žádné negativní účinky. V potravinách se s ním můžeme setkat nejčastěji v kombinaci s dalšími sladidly.
Nízkokalorické sladidlo s nulovým glykemickým indexem (GI 0). Opět se jedná o jednu z náhrad klasického cukru.
Cílem tohoto článku není démonizovat konkrétní sladidlo či určit jedinou a správnou možnost čím sladit. Každé sladidlo má své výhody a nevýhody. Je však důležité si uvědomit, že většina sirupů považovaných za „zdravější alternativu cukru“ obsahuje z velké části zas a jenom cukr. Každé sladidlo má svoji specifickou chuť, a proto je berme jako zpestření našeho jídelníčku, nikoliv zdravější variantu. I když některé druhy obsahují kromě cukru i vitamíny a minerální látky, jedná se vždy o stopové množství, které se v běžné konzumovaném množství v těle ani neprojeví. Také neznamená, že pokud se jedná o čistě přírodní sladidlo, můžeme ho jíst kolik chceme. I zde platí, že je důležité zkonzumované množství, a pokud si svůj čaj osladíte jednou kostkou cukru, také se zajisté nic nestane. Důležité je přemýšlet o celkové skladbě našeho jídelníčku, kolik toho cukru (v jakékoliv podobě) přijímáme a zda ho opravdu v takovém množstvím potřebujeme. Nehledejme tedy nejlepší a bezkalorické sladidlo, spíš si uvědomme návyk na sladkou chuť a zkusme se zamyslet na tím, zda je opravdu potřeba konzumovat slazené nápoje a jiné sladkosti v takovém množstvím jako jsou konzumovány, a to bohužel již od útlého dětství.
O sladidlech, zejména o stévii, se na našem YouTube kanále rozpovídal i Jirka Vacek a Pavel Samek:
CELÁ NABÍDKA SLADIDEL A CUKRŮ >>>
Zdroj: Simona Horáčková
Mohlo by vás zajímat:
Rozhovor na téma zda existuje ideální jídelníček? Jak by měl vypadat udržitelný jídelníček, který tělu dodá vše, co potřebuje a zároveň přinese ty výsledky, které od něj očekáváme?
Dny se zkracují, teploty klesají, vstáváme za tmy a za tmy přijíždíme domů. Jistě každý z nás zažil v tomto období chvíle, kdy na nic není nálada a energie Podzimní únava je běžná věc, naštěstí existuje několik tipů, jak ji překonat a být více aktivní.
Sleduj nás i na sociálních sítích: