Když budete začínat své ráno sklenicí mléka denně, moc daleko to nedotáhnete. Váš organismus bude zahleněný, kosti začnou po pár dnech řídnout, dostanete gynekomastii z hormonů v mléce obsažených a navíc vám hrozí závažné zdravotní problémy, protože dospělý člověk mléko přece nestráví. A nebo je vše úplně jinak? V našem dalším článku se zaměříme na laktózu, která je po lepku a palmovém oleji třetím strašákem moderní výživy.
Laktóza (někdy označovaná jako mléčný cukr) je disacharid tvořený glukózou a galaktózou. Jak jeho název napovídá, primárně se vyskytuje v mléce a mléčných produktech, kde podle dostupných informací1 představuje od 1 do 8% látek - nejnižšího množství dosahuje například máslo, vyšší hodnoty má zmrzlina, kondenzované mléko a další produkty. Ke štěpení laktózy naše tělo přirozeně využívá enzym zvaný laktáza, jehož syntéza je prokazatelně2 nejvyšší v kojeneckém věku a pak přirozeně klesá. A právě to položilo základ mnoha mýtům a polopravdám, které po internetu dnes kolují a které všichni jistě dobře známe.
Intolerance laktózy, tedy neschopnost organismu strávit laktózu, je globálně rozšířený problém, který se vyskytuje více či méně v každé zemi. Odborníci se ale shodují na tom, že laktózová intolerance je z evolučních příčin nejvyšší směrem na jih, naopak na severu je úplně minimální. Zatímco například Asiaté z jihovýchodní Asie mají intoleranci rozšířenou až mezi 98% populace, Jihoevropané dosahují k hranici 70% a v České republice se s tímto problémem dle odborných prací3 potýká jen 20% obyvatel. V praxi to sice znamená každého pátého člověka, u málokoho je ale nesnášenlivost tak rozvinutá, aby ho nějak omezovala v jídle a tím pádem ji řešil.
Mléko se nějakým záhadným způsobem během posledních pár let dostalo na “blacklist” jídelníčku většiny sportovců, i když k tomu není žádný logický důvod. Stejně tak se není třeba bát toho, že mléko nestrávíte - pokud jste sami nezaregistrovali žádné vážné trávicí potíže, pravděpodobně vám laktóza problém nedělá a není důvod ji vyřazovat z jídelníčku. Pojďme se ale podívat na to, co o mléce a jednotlivých mýtech vlastně říká věda.
Ne. A vlastně ani neexistuje žádný mechanismus, jakým by přijatá laktóza mohla ovlivňovat tvorbu hlenu. Ačkoliv tento fakt prokázaly již studie z konce minulého století4, lidé tomu stále nechtějí uvěřit. Paradoxně mléko skutečně může zahleňovat u lidí, kteří věří tomu, že po jeho vypití budou zahlenění, jak prokázala výše uvedená studie.
Mléko obsahuje tolik vápníku, že ho tělo prostě nedokáže strávit, a tak ho vyloučí. Na to ale potřebuje další vápník, a tím pádem odvápňuje. Je to pravda? Ne. A je to dokonce přesně naopak. Vždyť je to zcela logické, v mléce je zastoupený vápník spolu s dalšími mikronutrienty, například vitamínem D podporujícím jeho využitelnost. I proto se odborníci5 shodují, že využitelnost vápníku z mléka je mnohem vyšší než u rostlinných zdrojů.
Ne. I když pomineme fakt, že se u nás nesmí používat žádné růstové stimulátory, mléko prochází tzv. UHT filtrem. Tento název je zkratkou “Ultra-high temperature processing” a značí, že mléko je vystaveno teplotě až 150°C, což spolehlivě zabije nejen bakterie a jejich spory, ale také se radikálně zredukuje potenciální obsah hormonů (u bovinního hormonu dochází k redukci až o 90% a to, co v mléce zůstane, nevykazuje žádný negativní vliv6 na konzumenty).
Intolerance laktózy se projevuje drážděním tlustého střeva a tedy nadýmáním, zvracením, průjmy a kolikami. V některých případech dokonce vznikají i různé ekzémy či nechutenství. Máte takové příznaky po konzumaci mléčných výrobků? Pokud ano, možná je na místě navštívit lékaře a změnit jídelníček. Jestli nemáte, rozhodně není důvod mléčné výrobky z jídelníčku vyřazovat. Koneckonců jen těžko byste hledali potraviny tak bohaté na probiotika, trávicí enzymy i jednotlivé mikronutrienty.
Zdroj: Miroslav Dvořák
Mohlo by vás zajímat:
Palmový olej je jedna z nejvíce probíraných surovin. Někteří jej uvádí jako toho největšího zabijáka, který se v naší současné stravě nechází. Je tomu opravdu tak? Je palmový olej vážně tak škodlivý, jak se uvádí?
Bolestí zad trpí až 80% všech dospělých. S karanténou a prací z domu se bolesti zad u většiny ještě zhoršují. V dnešním článku se podíváme na to, co bolest beder vůbec způsobuje, jak se jí zbavit a jaké cviky eventuelně provádět.
Sleduj nás i na sociálních sítích:
Zdroj:
1) http://www.stevecarper.com/li/list_of_lactose_percentages.htm
2) https://cs.wikipedia.org/wiki/Lakt%C3%A1za
3) https://is.muni.cz/th/mdm09/Bakalarska_prace.pdf
4) https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/8452377/
5) https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/07315724.2009.10719808
6) https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24663163/