Lidí s cukrovkou bohužel neustále přibývá. Hlavně pak pro mladé jedince je tato diagnóza šok, obzvlášť pokud chtějí i nadále sportovat. Jde vůbec cukrovka se sportem dohromady? A co sport na profesionální úrovni?
Diabetes mellitus neboli cukrovka je chronické endokrinně-metabolické onemocnění, ovlivňující metabolismus sacharidů, bílkovin i tuků. Patří do kategorie civilizačních onemocnění. Nejčastěji se v populaci vyskytují dva typy:
✅ Diabetes 1. typu – při kterém β-buňky slinivky břišní netvoří inzulin a člověk je tak absolutně závislí na jeho vnějším příjmu. Tento typ se objevuje častěji v mladém věku.
✅ Diabetes 2. typu – při kterém vzniká rezistence na inzulín, tzn. že β-buňky slinivky břišní inzulín tvoří, ale tělesné buňky na něj nedostatečně reagují, časem však produkce inzulínu také klesá. Tento typ se objevuje v pozdějším věku a je často spojen s obezitou a nezdravým životním stylem.
Diabetici, jsou ve většině případů odkázáni na vnější aplikaci inzulínu, k tomu si během dne musí několikrát kontrolovat hladinu glykémie (hladina cukru v krvi) a přizpůsobit tomu i dávky sacharidů v jídle. Nicméně při důkladné kontrole a managementu, se dá i s cukrovkou vést běžný život nebo dokonce sportovat na vrcholové úrovni.
Kris Freeman je bývalý profesionální americký sportovec, jemuž byla cukrovka diagnostikovaná v 19 letech. V této době Kris již závodně běhal na lyžích a nechtěl se smířit s tím, že by měl kvůli nemoci sport opustit. S pomocí lékařů, trenérů, rodiny i přátel úspěšně zvládl držet cukrovku pod kontrolou a mohl se tak účastnit dalších tří olympijských her.
Gary se dozvěděl že má cukrovku 1. typu během přípravy na letní olympijské hry v Sydney a na základě rady lékaře mu bylo doporučeno ukončit sportovní kariéru. Gary byl nejprve touto zprávou zdrcen, poté ale našel v sobě novou sílu, vyhledal si vše co mohl o diabetu 1. typu i o tom, jak ostatní sportovci zvládají nemoc společně s náročným tréninkem. Nakonec se Gary účastnil jak OH v Sydney, tak pak i dalších v Aténách. Za svou kariéru nasbíral deset olympijských medailí.
Držitel pěti zlatých olympijských medailí a devítinásobný mistr světa. Těmito tituly se může pyšnit bývalý anglický veslař, kterému byla diagnostikována cukrovka 2. typu ve 35 letech. Není divu, že tato diagnóza byla pro anglického veslaře šokem, jelikož cukrovka 2. typu je obvykle spojena s obezitou a nevhodnou stravou než s vysoce aktivním životním stylem olympijského šampióna. Roli zde měla pravděpodobně genetická dispozice. Během tréninku si Steve musel až 10x denně kontrolovat své hodnoty krevního cukru, podle kterých si pak aplikoval inzulín. Nicméně v roce 2000 dokázal i přes svůj hendikep vyhrát své páté olympijské zlato.
Další atlet, který dokazuje, že při správném nastavením tréninku a stravy, spolu se sledováním glykémie glykémie, lze podávat i s cukrovkou obdivuhodné výkony. Jay Hewitt je účastník 14 Ironmanů (závod složený z plavání-3,8 km, jízdy na kole – 180,2 km a maratonského běhu - 42,2 km, to vše bez jakékoliv přestávky). Jay působí také jako právník a motivační řečník, který pomáhá dalším lidem s cukrovkou plnit si jejich (nejen sportovní) sny.
Nejsilnější muž planety ve váhové kategorii do 105 kg, se s cukrovkou 1. typu vypořádává již od 3 let. Nicméně od malička byl veden k sportu a i když si jeho nemoc celý život žádala zvýšenou kontrolu nad tím, jak se stravuje, Jirka svoji diagnózu bere s nadhledem. „Cukrovka mi dala velkou disciplínu a vlastně můžu říct, že se mi díky ní daří držet se ve váhové kategorii do sto pěti kilogramů. Kdybych ji neměl, určitě bych jedl mnohem víc.“, říká český sympaťák a dříč, který svými výkony udivuje celý svět.
Tým profesionálních cyklistů, kteří trénují a závodí jako každý jiný sportovec, s tím rozdílem, že všichni členové týmu mají diagnostikovou cukrovku. Jaký je to žít a závodit s diabetem, vysvětlují ve svých YouTube videích, skrz které inspirují řadu dalších mladých sportovců.
Cukrovka tak nepředstavuje žádné velké omezení, co se přímo sportování týče. Je zapotřebí více kontrolovat příjem, hlídat se, ale při správné životosprávě, kontrole a péči cukrovka rozhodně nepředstavuje sportovní stopku.
Mohlo by vás zajímat:
Aby mohly být živiny použity jako palivo pro tělo, jsou štěpeny na menší molekuly až do finální makroergní sloučeninu ATP (adenosintrifosfát), která slouží jako univerzální zdroj energie. A co dál? Jak a z čeho tělo čerpá energii k výkonům se dočtete v dnešním článku.
Bolestí zad trpí až 80% všech dospělých. S karanténou a prací z domu se bolesti zad u většiny ještě zhoršují. V dnešním článku se podíváme na to, co bolest beder vůbec způsobuje, jak se jí zbavit a jaké cviky eventuelně provádět.
Sleduj nás i na sociálních sítích: